Klauzura

Tvrdé desky jsou jako klauzura
a hřbet je jako v kleštích svírá
jak perlu uvnitř chrání lastura
naději, která žije, dokud neumírá
Jenže naděje je křehká růže
a když ji nezalije pot anebo slzy
změní se na prach, aniž za to může
aniž to kohokoli aspoň trochu mrzí

Ty tvrdé desky drtí moje srdce
a v něm vše, o čem se nemluví
jediné co smím je usmáti se trpce
protože smůla, nic víc neumím.
Nemám už pot a už vůbec ne slzy
stránka po stránce, bez histerie
průchodem plameny, aniž mě to mrzí
se ze současnosti stane historie.